Radikální změna nizozemského pravopisu před 75 lety

Jednotný nizozemský pravopis, jak jej známe dnes, se vyvinul původně z iniciativy vlámských a nizozemských jazykovědců k vytvoření Slovníku nizozemského jazyka (WNT) na Jazykovém a literárním kongresu v Bruselu (1851). WNT (realizace 1864–1998) měl podchytit slovní zásobu nizozemštiny v předchozích staletích. Problémem bylo, jak ji ve slovníku vzhledem k velkému kolísání psané formy jazyka a různým historickým systémům pravopisu zapsat.

Spelling Marchant
Pravopis dle Marchanta se vyvinul z pravopisu de Vriesova a te Winkelova a pravopisných návrhů Kollewijna a je základem dnešního jednotného pravopisu v nizozemsky hovořících zemích.

Bylo dohodnuto vytvořit pro potřeby sestavení slovníku pravopisná pravidla. Úkolu se zhostili nizozemští jazykovědci Matthias de Vries a Lammert Allard te Winkel, jejich pravopis vyšel z tří tehdy rozšířených systémů a byl uveřejněn v roce 1863. O rok později byl v Belgii zaveden na školách a v úřadech. Na nizozemských školách nahradil starší pravopisná pravidla de facto v roce 1870, v úředních dokumentech se začal objevovat od roku 1883.

Výhodou de Vriesových a te Winkelových pravidel byl jednotný pravopis v Nizozemsku i Belgii. Nevýhodou byl etymologický princip, podle kterého se formy psaní odvozovaly od historického původu slov a lišily se v řadě případů od výslovnosti. V roce 1891 uveřejňuje nizozemský lingvista Roeland Anthonie Kollewijn stať, ve které navrhuje použít právě výslovnost jako vodítko pro psaní slov (fonetický pravopis). Od roku 1916 se snažila v Nizozemsku jmenovaná komise najít pravopisný kompromis mezi oběma pozicemi.

Základní rysy pravopisné reformy podle Marchanta (1934)

– mizí velká část zdvojených -ee- a -oo-, dlouhé samohlásky se již na konci otevřených slabik nezdvojují: heeten > heten, loopen > lopen, deelen > delen
– mizí velká část koncových -sch (pozůstatek střední nizozemštiny) a v souladu s výslovností se nahrazují -s: mensch > mens, visch > vis, Nederlandsch > Nederlands
– mizí velká část starých pádových tvarů: den > de

Příklad: Intusschen zijn in groote deelen van de Fransche steeden veele menschen noodig. > Intussen zijn in grote delen van de Franse steden vele mensen nodig.

Dne 1. září 1934 zavedl ministr školství Henri Marchant v Nizozemsku pravopis, který převzal většinu návrhů Kollewijna. V průběhu 2. světové války se pak hledalo řešení pro jednotný pravopis v Nizozemsku a Belgii. V Marchantově pravopisném systému se provedly zjednodušující úpravy, které byly schváleny ve Vlámsku v roce 1946 a v Nizozemsku o rok později. Tato na výslovnosti založená pravopisná pravidla byla slovníkově kodifikována v roce 1954 (1. vydání tzv. „zelené knížečky“, obdoby Pravidel českého pravopisu) a její principy po menších změnách v roce 1996 a 2006 platí v členských státech Nizozemské jazykové unie jednotně dodnes.