I přesto, že ve faerštině vychází ročně nejvíce knižních titulů na rodilého mluvčího (1 titul na 325 obyvatel), je faerská literatura ve světě neznámá. Jeden z hostů letošního Měsíce autorského čtení, švýcarská spisovatelka Verena Stössinger, která vyučuje nordickou literaturu na Basilejské univerzitě, se vydáním antologie zasloužila o to, aby svět poznal dosud neznámou faerskou literaturou. Seznamme se s jazykem obyvatel Faerských ostrovů:
Faerština – základní fakta
– ISO 639-1: fo
– severogermánský, západoskandinávský jazyk
– 66 tis. mluvčích: Faerské ostrovy (18 ostrovů mezi Islandem, Norskem a Skotskem) 45 tis., Dánsko 21 tis.
– nejstarší faerské texty (balady) z r. 1773
– ostrovy od 1386 pod dánskou správou – od pol. 19. stol. snahy o zrovnoprávnění faerštiny s dánštinou
– dánština byla od reformace veřejný, náboženský a právní jazyk, faerština jazyk práce a domova
– silná lidová slovesnost
– 70. léta 18. stol. J. Ch. Svabo: Dictionarium Faroense – faersko-dánsko-latinský slovník, ortofonický zápis faerštiny, vyšel knižně až 1966–1970
– 1822 – první tištěná kniha ve faerštině
– 1846 – pravopis spisovné faerštiny (V. U. Hammershaimb) – etymologicky založen na islandštině a staré severštině, přetrval dodnes
– 1909 – první román
– od r. 1912 výuka jazyka na školách
– 1939 – uznání za spisovný jazyk
– od 1948 první jazyk na školách a literární jazyk
– většina na Faerských ostrovech prodávaných knih a časopisů v dánštině, řada novin ve faerštině
– blízkost k tvarosloví islandštiny, hláskosloví a slovní zásobě západonorských dialektů
– dánské výpůjčky
– faerština a dánština vzájemně málo srozumitelné, dospělí Faeřané ale ovládají dánštinu téměř na úrovni rodilých mluvčích
– jazyková emancipace velmi úspěšná, faerština již není považována za ohrožený jazyk
Price, Glanville: Encyklopedie jazyků Evropy. Praha: Volvox Globator, 2002
Ethnologue
Wikipedia.de
Obrázek: Arne List, Vardion, licence CC-BY-SA 3.0