Archiv Weblogu ze světa mezi dvěma jazyky

  • Překlady titulů trilogie Milénium v různých jazycích
    Posmrtně vydaná díla trilogie Milénium švédského autora Stiega Larssona (1954–2004), která se stala bestsellerem na celém světě, byla vydána ve 44 zemích. Jak byly přeloženy názvy jednotlivých titulů? Ne všude se jednoduše použil překlad původního švédského názvu, ve větší či menší míře se objevuje jeho nepochybně marketingově motivovaná adaptace: (Pokračování textu…)
  • Vydavatel slovníků Langenscheidt a jeho život
    Zakladatel stejnojmenného německého nakladatelství jazykových učebnic a slovníků Gustav Langenscheidt se narodil dnes před 175 lety. Kdo byl tento muž a co jej vedlo k založení známého nakladatelství? Gustav Langenscheidt (1832–1895)Gustav Langenscheidt přichází na svět v Berlíně 21. října 1832. V 17 letech podniká 5 500 km dlouhou cestu Evropou (mj. přes Londýn, Paříž, Vídeň, Milán a Prahu). Přitom neustále naráží na problémy s dorozuměním. V jeho hlavě přitom zraje plán na jednoduché učení cizím jazykům založeném na komunikaci. Tenhdejší metody byly totiž příliš jednostranně orientované na gramatiku. Učit se jazyky mluvením byla jeho deviza. (Pokračování textu…)
  • Dokument z OSN: Den se skutečným tlumočníkem
    Dokument "Den se skutečným tlumočníkem" je součástí bonusové nabídky DVD "Tlumočnice". Ke slovu se dostávají dvě vedoucí tlumočnice z ústředí Spojených národů, které vypráví o své profesi: Tlumočníci v OSN Tlumočníci v úzkých kabinách na ústředí OSN v New Yorku (Pokračování textu…)
  • Citáty na prosinec: vina a trest
    "Misfortunes one can endure – they come from outside, they are accidents. But to suffer for one’s own faults – there is the sting of life." ("Rány osudu se dají snést – přicházejí zvenčí, jsou náhodné. Ale trpět vlastní vinou – to je palčivá bolest života.") -- Oscar Wilde William Blake: Trest (Pokračování textu…)
  • Chorvatština se stane 24. jazykem EU
    Chorvatsku se podařilo při jednáních s Evropskou unií o vstupu dosáhnout toho, aby se chorvatština stala po jeho vstupu novým úředním jazykem EU. I když se může zdát, že je to samozřejmost, není tomu tak. Některé členské státy požadovaly, aby se jím stala srbochorvatština jako jednotný jazyk, srozumitelný v dalších nástupnických státech bývalé Jugoslávie. Argumentovaly snížením nákladů na překlady a tlumočení v případě jejich vstupu do EU. Srbochorvatština, v současnosti označovaná jako BHS (bosenština/chorvatština/srbština), je dnes např. používána jako jazyk tlumočený při procesech Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii v Haagu. (Pokračování textu…)