by Turecko prošlo v roce 1928 jazykovou reformou. Bylo zrušeno používání arabského písma a začala se používat modifikovaná latinka s některými tureckými znaky. Reformátoři poukazovali na vysokou frekvenci samohlásek v turečtině, které se v arabském písmu většinou nezapisují, ale také na snadnější učení latince – při tehdejším 90% analfabetismu to byl pádný argument.
Samotný Kemal Atatürk prohlásil: „Musíme se osvobodit od nesrozumitelných znaků arabského písma, které nás jako železný řetěz upíná k minulým staletím. Náš národ bude svým písmem ukazovat, že patří k civilizovanému světu!“
Arabské písmo bylo zakázáno, novináři, učitelé a úředníci dostali 3 měsíce čas na naučení nového písma. Museli se podrobit zkoušce. Kdo propadl, byl propuštěn.
V nové turecké abecedě ovšem chybělo Q, W a X, která se ale používají v kurdštině. V Turecku tak nebylo možné používat jméno, které by některé z těchto písmen obsahovalo. Poslední kapkou byl zákaz kurdštiny v roce 1982, v jehož důsledku bylo používání „kurdských“ písmen trestáno – známy jsou rozsudky kvůli použití Q, W nebo X na transparentech nebo v novoročních přáních.
Turecký premiér nyní oznámil, že v rámci demokratických reforem má být opět možné Q, W i X legálně používat.
