Čou Jou-kuang, vynálezce systému přepisu čínských znaků do latinky a jeden z vedoucích překladatelského týmu pro překlad encyklopedického díla Encyclopaedia Britannica do čínštiny, má kvůli svému politickému přesvědčení problémy s čínskými úřady.
Čínská média ignorují jeho politické názory, nepřehlíží ale jeho nejvýznamnější počin – vytvoření pchin-jinu, systému transkripce výslovnosti čínských znaků do latinky, který měl enormní vliv na snížení negramotnosti: Malí Číňané se nejprve naučí číst a psát v pchin-jinu, než přejdou k učení čínských znaků.
Diakritická znaménka vyznačují v pchin-jinu tóny:
1. vysoký rovný, 2. stoupavý, 3. klesavě-stoupavý, 4. klesavý.
Někdy označují jednotlivé tóny čísla 1–4.
Čou, ročník 1906, byl bankéř a ekonom, jeho koníčkem byla lingvistika. Když se jeho známý z války stal v roce 1955 premiérem, předsevzala si vláda vytvořit z čínštiny národní jazyk, zjednodušit čínské znaky a vytvořit fonetickou abecedu. Čou, ačkoliv nebyl členem strany, byl pověřen posledním zmíněným úkolem.
V té době koexistovaly různé způsoby zápisu výslovnosti čínských znaků. Vedle transkripce do latinky podle italského jezuity Mattea Ricciho z konce 16. století byl rozšířený britský systém Wade-Giles z 19. století, a dále starší systémy vytvořené čínskými lingvisty.
Tým Čoua vedl dlouhé diskuze o zápisu homonym, které jsou v čínštině velmi rozšířené, o tom, jak zapisovat čtyři význam odlišující tóny čínských hlásek, i zásadní otázku, do kterého abecedního systému se má výslovnost čínských znaků zapisovat, či zda se má vytvořit zcela nová abeceda.
Čou se nakonec vyslovil pro latinku, aby tak umožnil snadnější komunikaci mezi Čínou a zbytkem světa. V roce 1958 byl pchin-jin na světě a velmi rychle se v Číně rozšířil. I přes politické restrikce v 60. letech se později Čou zasloužil o to, aby byl jeho systém uznán i jako mezinárodní standard. Stalo se tak v roce 1982 (ISO 7098).
Dnes se pchin-jin, který vlastně znamená ‚poskládat tóny‘, běžně používá pro elektronickou komunikaci – software převádí zadaný text v pchin-jinu do čínských znaků, takže Číňané mohou rychle psát SMS, e-maily nebo mikroblogovat.
I samotný Čou používá pchin-jin – pro psaní kritických esejí a článků proti čínské vládě.
Obrázek: Ph. Immel pod licencí Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported