Bulharština je jihoslovanský jazyk, který se píše variantou azbuky. Je tak vedle řečtiny od 1. ledna 2007 dalším úředním jazykem EU, který se píše jinak než latinkou. Každoročně se v Bulharsku 24. května slaví den cyrilice na počest slovanských apoštolů Cyrila a Metoděje, kterým se připisuje její původ.
Bulharsky jako mateřským jazykem hovoří celkem 9 mil. obyvatel Bulharska, dále menšiny v Srbsku, Řecku, Rumunsku, bývalé SSSR i jinde.
S jazykově velmi podobnou sousední makedonštinou tvoří bulharština dialektové kontinuum. Bulharský jazyk má četné přejímky z turečtiny a ruštiny.
První písemné památky pochází z 9. století, a jsou psány ve staroslověnštině, spisovném jazyce i jazyce náboženských knih. Za dob, kdy bylo území Bulharska součástí Byzantské říše (1018–1187), byla úředním jazykem řečtina. Bulharské písemnictví zažilo potlačování za dob turecké nadvlády v letech 1393–1878. Úředním jazykem byla v tomto období turečtina a církevním a vyučovacím jazykem řečtina, bulharský jazyk se však udržoval v klášterech, a z tohoto období pochází četné překlady z řečtiny. Novodobá bulharština se vyvíjí od 2. pol. 19. století.
Několik bulharských výrazů:
Bulharská republika – Република България
bulharština – български език
Evropská unie – Европейски съюз
parlament – парламент
poslanec – народен представител
předseda vlády – министър-председател
Sofie – София
Price, Glanville: Encyklopedie jazyků Evropy. Praha: Volvox Globator, 2002
Odkaz: Bulharsko-český slovníček
Mapa: Wiki-vr: Europe_location_BG.png/Wikipedie, licence: GNU FDL