by Když se němečtí jazykovědci bratři Grimmové, kteří vydali mj. světoznámé pohádky, pustili před 169 lety do „Německého slovníku“, předpokládali, že jim při dvou hodinách denně zabere čtyři roky práce.
První svazek vyšel v roce 1854 (A–Biermolke). Vilém zemřel v roce 1859 při práci na písmenu D, Jakub v roce 1863 při práci na písmenu F. Poslední, 32. svazek slovníku, vyšel v roce 1961, tedy 123 let od zahájení práce.
Cílem sestavení Německého slovníku bylo důkladné vysvětlení původu a použití každého německého slova, starší i aktuální slovní zásoby a všech stylových vrstev. Slovník obsahuje 320 000 hesel s nesčetnými doloženými příklady použití.
Z dnešního hlediska se jedná u vysvětlení hesel často o malé eseje, nezvyklé pro slovníkové texty.
Cizí slova oba jazykovědci odmítali, protože se mělo jednat o skutečně německý slovník, takže např. chybí heslo „Cultur“, a u hesla „Armee“ (armáda) se dočteme:
„spolu s nepřítelem všude proniklé, zcela postradatelné slovo, které měl náš jazyk již dávno odrazit slovy heer (vojsko) a haufen (houf).“
(Slovník byl důsledně psán malými písmeny.)
Po vydání posledního svazku slovníku v 60. letech ve spolupráci mezi východním Berlínem a Göttingenem na západě Německa začaly obě skupiny do slovníkových hesel zapracovávat milióny nových kartotéčních lístků, takže se slovník na obou pracovištích přes pohnuté časy během rozdělení Německa od té doby píše znovu.
Göttingen zpracovává písmena D až F, (východo)berlínské pracoviště Německého slovníku pracuje na písmenech A až C. Jen zpracování před nedávnem dokončeného písmene A, které tvoří 17 % abecedy, zabralo více než 40 let. V roce 2012 tak mají být 3 svazky originálního Německého slovníku s písmeny A–F nahrazeny 9 svazky aktualizovaného vydání.
