Chorvati v Česku a na Slovensku

Češi a Slováci jako turisté v Chorvatsku nejsou žádným výjimečným fenoménem, ale Chorvaté žijící v Česku a na Slovensku?

V souvislosti s expanzí Osmanské říše na Balkáně v 16. století odešlo hodně Chorvatů na sever, část z nich se usídlila v rakousko-česko-slovenském pohraničí, o čemž dnes svědčí místní názvy jako Charvátská Nová Ves (ČR) nebo Charvátsky Grob (SR). Jednalo se o nejsevernější chorvatská osídlení, která začala po bitvě v Moháči (1526) a pokračovala v několika vlnách, na Moravě v roce 1538 založením osady Frélichov a dalším osídlením Mikulovska po roce 1570.

Charvátská Nová Ves – původně pustá ves, od r. 1530 osidlována prchajícími Chorvaty, koncem 18. století kompletně asimilovanými. Zbyl jen název vsi a rodinná jména.

Chorvatské diaspory byly tradičně vícejazyčné, vlivem okolního česko-, resp. slovensko-německého prostředí se však postupem staletí asimilovaly. Národnostní politika první republiky a ČSSR přispěla k tomu, že velká část Chorvatů ztratila svou národní identitu, část byla z tradičních území vystěhována, část emigrovala.

Dialekty etnických Charvátů jsou vzdálené dnešní spisovné chorvatštině, která byla ovlivněna srbštinou. Výuka chorvatštiny nebyla po dlouhá desetiletí možná, a již jen malá část Moravských Chorvatů hovoří tradičním moravským čakavským dialektem. Ohroženy jsou také vlastní dialekty čakavské a kajkavské skupiny Chorvatů na Slovensku. Při sčítáních lidu v roce 2001 se v ČR k Chorvatům přihlásilo 1 600, na Slovensku okolo 900 osob.