by V německy hovořícím Švýcarsku je v běžném životě možné slyšet od 70. let 20. století v podstatě pouze švýcarskou němčinu. Doma mluví tímto nářečím 80 %. Pro francouzsky hovořící Švýcary to představuje velkou jazykovou a mentální bariéru, protože se ve škole učí pouze standardní formu němčiny, a jen 0,6 % z nich hovoří v každodenním životě vůbec nějakým francouzskošvýcarským dialektem.
Röstigraben – neviditelná vnitrošvýcarská jazyková hranice
Jazyková a kulturní hranice mezi německým a frankofonním Švýcarskem – fakta
– Hranice mezi 4,6 mil. německy a 1,4 mil. francouzsky hovořícími Švýcary
– Označení: Röstigraben / Rideau de röschti (žertovně podle národního pokrmu rozšířeného v Německém Švýcarsku)
– Stáří: cca 1600 let (hranice mezi východogermánskými Alemány a latinizovanými západogermánskými Burgundy)
– Průběh v severojižním směru: východní hranice kantonu Jura – dvojjazyčný kanton Bern (např. dvojjazyčné město Biel/Bienne) – dvojjazyčný kanton Freiburg/Fribourg (dvojjazyčná města Murten/Morat, Freiburg/Fribourg) – Bernské Alpy – dvojjazyčný kanton Wallis/Valais (řeka Rhôna).
Aby si Švýcaři na obou stranách jazykové, kulturní a mentalitní hranice, označované jako Röstigraben (Graben = příkop), v budoucnu lépe rozuměli, vyšel nyní ve Švýcarsku dokonce švýcarskoněmecko-francouzský slovník.
Beobachter: Röstigraben: Das tägliche Erfahren der Sprachbarriere
Mapa: Kokiri: Swiss_languages.png/Wikipedie, licence: GNU FDL
