by Sámové, někdy nazývaní jako Laponci, zpravidla svůj jazyk používají jen doma a žijí v oblastech s řídkým osídlením, což jsou faktory, které přispívají k úpadku jejich jazyka. OSN v nejnovější zprávě apeluje na severské země, aby se ještě silněji než dosud angažovaly pro zachování sámského jazyka a kultury umožněním komunikace s úřady a výuky v sámském jazyce.
Sámština
– laponština, skupina jazyků
– ISO 639-1, 2: se/sme (severní sámština), sma (jižní sámština), smj (luleská sámština), smn (inarijská sámština), sms (skoltská sámština), smi (ostatní sámské jazyky)
– rozšíření: Norsko, Švédsko, Finsko, Rusko
– asi 25 tis. mluvčích, některé varianty na pokraji vymření
– uralská jazyková skupina – ugrofinský jazyk, výpůjčky ze severogermánských jazyků a finštiny
– aglutinační jazyk se složitým samohláskovým systémem a množstvím dvojhlásek
– 10 variant, z toho 5 spisovných; vzájemně víceméně nesrozumitelné – rozdíly v gramatice i slovní zásobě
– pravopis: azbuka u sámštiny v Rusku, latinka u západních variant, pokusy o standardizaci od 17. stol.
– 1619 – první kniha v jižní sámštině
– 1648 – gramatika sámštiny
– 1912 – první román
– 1934 – první časopis v sámštině ve Finsku
– 1950 – přijetí normy sámštiny pro Norsko a Švédsko, založené na sámštině v západní části Finnmarku (Norsko)
– 1951 – první sámský slabikář
– 1969 – sámština poprvé jako vyučovací jazyk
– 70. léta 20. stol. – zahájena pravidelná rozhlasová vysílání v sámštině
– 1978 – společný pravopis pro Norsko, Švédsko, Finsko
– od 1991 – ve finské provincii Laponsko úřední status: na vyžádání mohou občané komunikovat s úřady v jedné ze 3 variant sámštiny, lokální zákony a výnosy jsou vydávány ve finštině a sámštině
– Norsko: 2 noviny v sámštině, 1 norskojazyčné o životě sámské komunity
Odkaz: Report Sami People
Klégr, Aleš; Zima Petr: Světem jazyků. Praha: Albatros, 1989
Haarmann, Harald: Kleines Lexikon der Sprachen. München: Beck, 2002
Ethnologue
Hroch, Miroslav et al.: Dějiny Norska. Praha: Lidové noviny, 2005
Obrázek: Ningyou
