V pátek se setkali zástupci Evropské unie a Indie, aby projednali otázky jazykové rozmanitosti a interkulturního dialogu. I přes geografickou vzdálenost je právě jazyková a kulturní rozmanitost to, co oba politické útvary spojuje. Indickou historií se tato rozmanitost táhne jako červená nit, a právě zkušenosti, které s ní má, jsou předmětem dialogu s EU.
23 úředních jazyků Indie podle jazykových rodin
Indoárijská:
– angličtina
– ásámština
– bengálština
– dogri
– gudžarátština
– hindština
– kašmírština
– konkánština
– maithilština
– maráthština
– nepálština
– paňdžábština
– sanskrt
– sindhština
– urdština
– urijština
Drávidská:
– kannadština
– malajálamština
– tamilština
– telugština
Austroasijská:
– santálština
Tibeto-birmanská:
– bodo
– manipurština
Rozhovory se mj. zaměřily na otázky terminologie, důležitosti jazyků pro profesní kariéru, učení se cizím jazykům a využívání nových technologií.
Indie je se svými 1,1 miliardami obyvatel unikátním příkladem etnické, sociálně-kulturní a náboženské rozmanitosti. Z posledního sčítání lidu vyplynulo, že 29 jazyků má v celé zemi každý přes milion rodilých mluvčích, dalšími 122 jazyky hovoří minimálně 10 000 lidí jako mateřštinou, a mimo ně existuje v Indické republice dalších 234 jazyků.
Podle indické ústavy je hlavním úředním jazykem země hindština, při oficiálních příležitostech se smí používat i angličtina, a dvacítka jazyků má status regionálních úředních jazyků.
Breton, Roland: Atlas jazyků světa. Praha: Metafora, 2007
Wikipedia.en
Mapa: BishkekRocks: Indien_Sprachfamilien.png/Wikipedie, licence: GNU FDL