Belgické obce s jazykovým ulehčením

I když jsou třemi úředními jazyky Belgie nizozemština, francouzština, němčina, neznamená to, že je možné je používat za všech okolností vždy a všude; v jednotlivých regionech země se používá v úředním styku striktně jen jeden jazyk. Výjimku z tohoto pravidla tvoří 19 dvojjazyčných obcí (s nizozemským a francouzským jazykem), které tvoří hlavní město Brusel, a dále 30 obcí s ulehčením pro mluvčí jiného jazyka země.

Valonská obec Enghien/Edingen s ulehčením pro nizozemsky hovořící obyvatele
Valonská obec Enghien/Edingen s jazykovým ulehčením pro nizozemsky hovořící obyvatele

Ty vznikly v roce 1963. Staly se jimi obce, ve kterých jazyková menšina podle výsledků sčítání lidu 1947 tvořila 30 %. Najdeme tak vlámské obce s jazykovými ulehčeními pro frankofonní obyvatele, valonské obce s ulehčením pro nizozemsky hovořící občany i valonské obce s ulehčením pro německy hovořící obyvatele, a také německé obce s ulehčením pro frankofonní občany.

Jazyková komunikace v obcích s jazykovým ulehčením

– Občané mohou komunikovat se správou obce v jednom z obou jazyků vlastní volby.
– Zprávy a sdělení obce musí být dvojjazyčné, přednostně v jazyce regionu.
– Formuláře, spisy, schválení, jiné úřední dokumenty musí být buď dvojjazyčné nebo poskytnuty v jazyce podle volby obyvatele.
– Jednací jazyk zastupitelstva a rady obce je pouze jazyk regionu.
– Výuka na středních školách probíhá v jazyce regionu, na žádost určitého počtu občanů existuje možnost výuky na mateřských a na základních školách ve druhém jazyce.

Politicky obzvlášť brizantních je 6 obcí v bezprostředním sousedství bruselské aglomerace, které spadají pod vlámskou správu a mají jazyková ulehčení pro frankofonní občany: Drogenbos, Kraainem/Crainhem, Linkebeek, Sint-Genesius-Rode/Rhode-Saint-Genèse, Wemmel a Wezembeek-Oppem. Tak jako byl Brusel ještě v 19. století převážně nizozemsky hovořící město, do kterého se začalo stěhovat stále více francouzsky hovořících i jinojazyčných – v souvislosti s orgány EU zejména anglicky hovořících – obyvatel, takže je dnes v hlavním městě převládajícím hovorovým jazykem francouzština, pokračuje tento trend pofrancouzštění a internacionalizace i v okolí Bruselu („olejová skvrna“). V posledních desetiletích se do zmíněných obcí přestěhovalo tolik nenizozemsky hovořících obyvatel, že hlasitě požadují změnu jazykového statusu obce.