by Panasonic, Toyota, Daikin, Hitachi, Denso, Hyundai, Sung Woo. To je jen několik jmen renomovaných asijských firem, které působí na českém trhu. Přivádějí do země své pracovníky a firemní kulturu. Tlumočníci, kteří pro ně pracují, musí v dvojím významu slova zajistit porozumění: vedle primárního úkolu zprostředkování jazyka představují také most mezi dvěma kulturními světy.
V současnosti je v zemi 219 podniků s japonským kapitálem. Ve fázi výstavby a rozběhu jsou tlumočníci zvlášť žádaní. Ve výrobním závodě Toyoty se např. muselo zpočátku využívat služeb 30 tlumočníků denně. Dnes pracuje v závodě stále ještě 24 japonských expertů, hlavně koordinátorů, kteří dbají na jakostní standardy, pro které je denně v nasazení 8 tlumočníků.
Japonština je přitom kontextuální jazyk, ve které se často musí myslet „za roh“. Není divu, že na českém trhu existuje jen asi 50 aktivních a kvalitních japonských tlumočníků.
V korejském Hyundaii je oficiálním firemním jazykem angličtina, na každém oddělení by měl být ale minimálně jeden dvojjazyčný pracovník, který může přímo na místě řešit případné problémy s porozuměním. Každý nový český spolupracovník se mimoto v rámci zaškolení seznamuje s kulturními rozdíly.
Absolventi studijních směrů s asijskými jazyky nacházejí na pracovním trhu místa v asijských firmách nejčastěji ve třech různých pozicích. Většinou muži pracují jako asistenti managementu. Představují komunikační rozhraní mezi obchodním vedením a českými zaměstnanci, často vypomáhají také rodinám zahraničních pracovníků. Dále nacházejí absolventi místa jako členové nákupních nebo prodejních týmů v evropských pobočkách asijských firem, kde zprostředkovávají kontakt na pracovníky s rozhodujícími pravomocemi. Nebo jsou zaměstnáni jako podnikoví překladatelé.
Základní znalosti jazyka zaměstnavatele mohou být užitečné, angličtina je však zpravidla naprostou nezbytností pro všeobecné dorozumění ve firmě.
Screenshot: Lost in Translation
