V němčině se mění spojování slov

Univerzita Johanna Gutenberga v německé Mohuči zkoumala fenomén vkládání -s- v němčině mezi jednotlivé části složených slov: zatímco dříve bylo běžné hovořit o Schadenersatz, dnes se běžně používá Schadensersatz (náhrada škody).

Složenina ‚Fahrleitungsinspektion‘, z důvodů čitelnosti oddělena spojovníkem, před kterým stojí spojovací -s- (Fahrleitung + s + Inspektion)

I němčina podléhá v průběhu času změnám, préteritum (jednoduchý čas minulý) tak mizí ve prospěch perfekta (složeného času minulého). Mohučští jazykovědci vysvětlují přibývající používání spojovacího -s- mezi slovy jako signál, že (složené) slovo ještě pokračuje. Posluchač tak dokáže rozpoznat hranice slov. Má to tedy něco společného s tím, že se dnes jazyk orientuje více na posluchače než na mluvčího.

Vkládané -s- se začalo v němčině objevovat od 16. století. Nejprve u několika mála slov, jakmile se ale -s- mezi dílčími slovy objevilo, velmi rychle se prosadilo.

Pevná pravidla, kdy vkládané -s- použít, a kdy ne, neexistují. Záleží na jazykovém úzu. V současné slovní zásobě existuje cca 100 slov, která existují vedle sebe v obou variantách.