V arabsky hovořících zemích se používají tři různé způsoby zápisu čísel:
1. Západoarabské číslice, které odpovídají arabským číslicím, jak je známe z Evropy. Používají se v zemích Maghrebu: Alžírsku, Libyi, Maroku, Mauretánii a Tunisku.
2. Východoarabské (indicko-arabské) číslice: Používají se v arabských zemích na východ od Libye, v modifikované podobě i v Afghánistánu, Indii, Íránu a Pákistánu. Jsou převzaty z hindských číslic a svou podobou se od evropské varianty liší, i když jsou jejím předobrazem.
Indicko-arabské číslice
0 = ۰
1 = ۱
2 = ۲
3 = ۳
4 = ٤ (۴)
5 = ٥ (۵)
6 = ٦ (۶)
7 = ٧
8 = ۸
9 = ۹
(V závorce varianty číslic používané Afghánistánu, Indii, Íránu a Pákistánu.)
Ačkoliv se arabské písmo píše zprava doleva, číslice se v arabštině zapisují stejně jako u nás zleva doprava. V moderní standardní arabštině se čtou podobně jako v němčině: 365 (۳٦٥) se čte doslovně jako ‚třista a pět a šedesát‘.
V Evropě se arabské číslice začaly používat okolo roku 1000 n. l. (Gerbert d’Aurillac) a nahradily postupně římské číslice, které nebyly vhodné pro matematické výpočty.
3. Písmena arabské abecedy: Historicky se do roku 773 n. l. pro zápis číslic v arabštině používala pouze písmena arabské abecedy, kterým byly přiřazeny číselné hodnoty. Písmen jako číslic se používá sporadicky i dnes a je analogické k používání římských číslic v evropských jazycích.
Michael Neuhold: Arabisches Alphabet
Wikipedia.de
Foto: Bel Adone, licence PD