by Mene tekel, varování věštící pohromu, má svůj původ ve starozákonní knize Daniel. Na hostině se králi Belšasarovi, který zneuctil zlaté nádoby ukořistěné z jeruzalémského chrámu, zjevila píšící ruka, která k jeho zděšení napsala na zeď paláce nápis:
מנא מנא תקל ופרסין
Královi mudrci nápisu nerozuměli, až prorok Daniel dokázal jako jediný text přeložit.
Nápis byl jazykovou hříčkou, protože přečten jako „Mené mené tekel ú-parsín“ se skládal z označení tehdejších platebních jednotek: 2 miny, šekel, půlmina.
Protože se v aramejštině zapisují jen souhlásky, a při čtení je tedy známý jen kořen slova, je možné interpretovat smysl i jinak.
Daniel přeložil králi text takto:
tekel (vážit > zváženo) – Byl jsi zvážen na vahách a shledán lehký.
peres (dělit > rozděleno; Persie) – Tvé království bylo rozlomeno a dáno Médům a Peršanům.
Danielův překlad se ukázal správný. Král byl ještě téže noci zabit a jeho království bylo rozděleno.
