by Od ukončení občanské války koncem 40. let minulého století trvá napětí mezi Čínskou lidovou republikou a Tchaj-wanem. Nejen politicky se oba státy vyvíjely v uplynulých desetiletích opačným směrem. Standardní čínština, společný jazyk obou státních útvarů, se začal v průběhu času lišit a ztěžuje komunikaci.
Čína jako největší stát světa se v 2. polovině 50. letech rozhodla skoncovat s negramotností zavedením zjednodušeného čínského písma. Tchaj-wan, stejně jako Hongkong a Macao, tyto změny nepřevzal a setrvává u tradičního čínského písma. Do roku 2003 byly dokonce knihy tištěné ve zjednodušeném písmu na Tchaj-wanu zakázány.
Mimo písma se liší také hovorový jazyk a vědeckotechnické termíny, protože kvůli velké rivalitě a obav ze špionáže pracovaly vědecké týmy obou zemí dosud izolovaně od sebe.
V posledních letech se daří napjaté vztahy mezi oběma zeměmi normalizovat. Na dvoudenním ekonomickém, obchodním a kulturním fóru o uplynulém víkendu se delegáti usnesli na postupném přibližování tradičních a zjednodušených znaků, a také na širší spolupráci mezi čínskými a tchaj-wanskými vědci a s tím související standardizaci terminologie.
Tchaj-wanská strana navrhla vytvoření slovníku, který bude zahrnovat slovní zásobu čínštiny v obou zemích, dále má být vytvořen počítačový program pro převod znaků mezi oběma systémy písma.
