by O požadavcích na povolání tlumočníka hovořili ve dvou článcích v německém tisku z prvního dubnového týdne Antje Kopp, viceprezidentka Spolkového svazu tlumočníků a překladatelů (BDÜ), a Klaus Ziegler, nástupnický referent regionu Německo v Mezinárodním svazu konferenčních tlumočníků (aiic).
Dnes jsou tlumočníci poptávání ve všech oblastech života: v politice, hospodářství, vědě a veřejné správě, na kongresech, tiskových konferencích nebo ve sdělovacích prostředcích. Škála tlumočených témat je široká. Silné nervy patří k práci tlumočníků stejně jako velká flexibilita – během několika málo dní se například musejí zapracovat do zcela rozdílných oblastí.
Optimálním předpokladem pro tlumočníky je dvojjazyčnost, která se dá částečně nahradit studiem v zahraničí. Je záhodno, aby tlumočník vedle své mateřštiny ještě ovládal dva další jazyky, a výhodou je ještě další cizí jazyk, ze kterého tlumočí jen pasivně. Požadované jsou i exotičtější jazyky.
Tlumočnického vzdělání je v Německu možné dosáhnout na odborných akademiích, odborných vysokých školách a univerzitách. Tomu, kdo tlumočnické studium neabsolvoval, se radí získání dokladu o kvalifikaci složením státní zkoušky před příslušným zkušebním úřadem.
Protože většina tlumočníků i překladatelů pracuje na volné noze, musejí se také samostatně dále vzdělávat, a nejlépe to spojit s přípravou na své zakázky. Na seminářích organizovaných profesními organizacemi se mohou dozvědět o překladatelském softwaru nebo čistě podnikatelských tématech jako účetnictví nebo časovém managementu.
Pro těžké časy si řada z nich volí jako druhý pilíř své činnosti překlady, i přesto, že existují velké rozdíly mezi prací za psacím stolem a simultánním tlumočením ve stresových situacích. Nejpozději tehdy, když odpadne některý stálý zákazník, se jim však tato zadní dvířka vyplatí.
Oba dotazovaní jazykoví profesionálové shrnuli požadavky na tlumočníka takto: tlumočník musí pracovat soustředěně, rychle a přesně, být výřečný, mít jemný postřeh, vytrvalost, být iniciativní a flexibilní.
