Nizozemsky hovořící lékaři jsou v belgickém hlavním městě stále vzácnější. Podle statistik ukončilo od roku 1993 celkem 37 nizozemsky hovořících rodinných lékařů činnost, za stejné období ale otevřelo praxi pouze 12 nových.
Dnes pracuje v celém dvojjazyčném hlavním městě již jen 62 nizozemsky hovořících rodinných lékařů, takže musí být omezována služba o víkendu. Mladá generace chybí, protože mladí lékaři mají ve Vlámsku dostatek lépe placené práce. Roli hraje i to, že náklady na nájem jsou mimo hlavní město nižší. Mladé absolventy medicíny mimoto odrazuje pověst Bruselu jako nebezpečného města.