Je valonština dialektem francouzštiny?

Valonština je stejně jako standardní francouzština galorománského původu. Hovoří se jí na dvou malých územích na severovýchodě Francie, ve dvou pohraničních obcích Lucemburska, hlavně ale ve velké části Valonska (jižní, frankofonní část Belgie). Tam však není vnímána jako francouzský dialekt, nýbrž jako další jazyk vedle většinové francouzštiny, a od roku 1990 je v Belgii oficiálně uznávána jako regionální jazyk (langue régionale endogène). Na tomto základě je podporována státem.

Pouliční cedule v belgickém Fosses-la-Ville:
nahoře ve francouzštině, dole ve valonštině

Zatímco do začátku 20. století byla ještě ve Valonsku lidovým jazykem, v dalších desetiletích se na úkor valonštiny razantně rozšířila francouzština. Odhaduje se, že se dnes dokáže domluvit valonsky mezi 30 a 40 % frankofonních Belgičanů. Mezi 30letými a mladšími však již činí tento podíl méně než 10 %.

Zatímco francouzský jazyk v Belgii (který je v některých zdrojích zavádivě také nazýván valonštinou) se od francouzské francouzštiny liší jen málo, vykazuje valonština velké odchylky oproti standardní francouzštině. Z galorománské skupiny je nejvíce ovlivněna germánskými jazyky a ve fonetice prakticky konzervuje výslovnost vrcholného středověku.