by V berlínské Galerii státních muzeí je vystavena olejomalba Pietera Bruegela st. (1525/30–1569) z roku 1559, na které jsou vyobrazena přísloví z malířovy současnosti. Obraz nazývaný ‚Nizozemská přísloví‘ fascinuje nejen ohromujícím množstvím vyobrazených přísloví – odborníci jich napočetli přes stovku –, ale také jejich karikaturním doslovným zobrazením na desítkách postaviček v bláznivém mikrosvětě vesnice na mořském pobřeží.
I na tomto malém výřezu je vidět minimálně tucet přísloví:
bij de duivel te biecht gaan – zpovídat se ďáblovi (vyzradit tajemství nepříteli)
de blauwe huik iemand omhangen – přehodit přes někoho modrý plášť (podvádět někoho)
de dag met manden uitdragen – vynášet den v koších (mrhat časem)
de een rokkent wat de ander spint – sušit, co druhý přede (pomlouvat)
de kat de bel aanbinden – pověsit na kočku zvoneček (vyprávět každému o svých plánech; vykonat nesnadný úkol)
een kaars voor de duivel branden – zapálit svíčku ďáblovi (dělat si všude přátele; každému lichotit)
hennentaster zijn – ohmatávat slepice, starat se o nesnesená vejce (být sukničkář; být pod pantoflem; být paroháč)
ijzervreter – požírač železa (chvastoun)
in het harnas steken – vězet v brnění (být rozzuřený)
met twee monden praten – hovořit dvěmi ústy (být neupřímný)
tot de tanden bewapend zijn – být až po zuby ozbrojený
Podle dominantních zobrazených přísloví se obraz o rozměrech 117 × 163 cm někdy nazývá také ‚Modrý plášť‘ nebo ‚Zvrácený svět‘. Je ale také svědectvím zapomenuté frazeologie nizozemštiny 16. století: některá zobrazení se nepodařila identifikovat a má se za to, že se v dalších staletích v jazyce přestala používat, a upadla proto v zapomenutí.
Hagen, Rose-Marie; Hagen, Rainer: Bruegel. Sämtliche Gemälde. Köln: Taschen, 2007
Wikipedia.de
Obrázek: Pieter Bruegel st., 1559
