„Mezi češtinou a němčinou jsou podstatné rozdíly. Čeština, nebo vůbec slovanské jazyky, se podle mého názoru hodí k básnění. V češtině můžete krásně na třech stránkách švitořit a využívat různé ty ř, č, ň. Němčina je ale jazyk vědy, který je velmi exaktní, v němčině si takové jazykové formulace nemůžete dovolit. Je to jazyk, který je v tradici velkých filozofů, jako Kant, Schlegel a dalších.
Když píšu německy, snažím se psát tak, aby každý Němec poznal, když čte mé německé texty, že je nenapsal pravý Němec. Pokouším se do svých německých textů vpašovat to slovanské – slovanskou měkkost, slovanskou poezii, a vůbec celou tu duchovní sféru, která v české řeči pevně vězí.“
— Ota Filip (* 1930), český exilový spisovatel, žije v Německu, píše česky a německy.