Národní jazyk velkovévodství si na nedostatek zájmu nemůže stěžovat. Zájem o kurzy lucemburštiny v hlavním městě i pohraničních obcích je enormní.
Motto Lucemburského velkovévodství v lucemburštině na fasádě domu: „Mir wölle bleiwe wat mir sin“ (Chceme zůstat, jací jsme)
Obdivuhodné pro jazyk, který nemá v EU oficiální status, a kterým se hovoří prakticky jen v půlmilionovém státečku s podílem cizinců okolo 40 %. Lucemburština se očividně stala i pro pendlery integračním elementem.
Také poptávka po vysokoškolském studiu lucemburského jazyka značně překračuje nabídku. Zavede-li se v školním roce 2010/2011 podle plánu na základních a středních školách lucemburština jako vyučovací předmět, poptávka dále poroste.
Mimoto se lucemburština učí i na zahraničních univerzitách: v Namuru (Belgie), Sheffieldu (Velká Británie) a Trevíru (Německo).
Současné školní učebnice jsou v němčině a francouzštině, o přestávkách a ve volném čase se děti spolu baví v lucemburštině, v národním jazyce se píší SMS i e-maily.
Lucemburština plní převážně roli hovorového jazyka. Vláda chce nyní silněji podpořit její psanou formu. Od uznání lucemburštiny jako národního jazyka v roce 1984 vyšlo v tomto čistě lingvisticky moselskofranském kulturním dialektu několik desítek literárních děl, v budoucnu mají přibýt další.
Do programu podpory spadá i pětijazyčný (lucembursko-německo-francouzsko-portugalsko-anglický) internetový slovník „Lëtzebuerger Online Dictionnaire“ s 24 000 hesly, který má být dokončen do roku 2011, online je zpřístupněných již 6 000 hesel.