Ukrajina: ruština se má stát druhým úředním jazykem

Ukrajinské vládě se podařilo i přes velký odpor opozice v parlamentu prosadit 234 hlasy ze 450 sporný zákon, který posiluje postavení ruštiny na Ukrajině.

Podíl ukrajinských mluvčích na Ukrajině
Podíl mluvčích ukrajinštiny na Ukrajině (2001)

Původně se jednalo o volební slib současného prezidenta svým voličům na jižní a východní Ukrajině, kde má ruština velmi silné postavení. Na západní a střední Ukrajině se rozhodnutí setkalo s nepochopením a protesty, byly vysloveny obavy z rusifikace. Diskuze v parlamentu byla již za prvního čtení doprovázena hromadnou rvačkou a obstrukcemi, v Kyjevě pořádali příznivci i odpůrci zákona demonstrace. Proti opozičním demonstrantům zakročila policie.

Ukrajinština

– ISO 639-1: uk
– východoslovanský jazyk
– nářeční kontinuum s polštinou a běloruštinou
– azbuka s fonetickým pravopisem
– 31,1 mil. osob na Ukrajině, 6 mil. za hranicemi, zejména v Rusku a zámoří
– spisovný jazyk se utváří od 17. stol., tehdy jazykem Ukrajiny církevní slovanština
– obtížnost založení spisového jazyka: ukrajinsky se hovořilo v carském Rusku (zákaz tisku v ukrajinštině 1876–1905) a Rakousko-Uhersku
– v 19. a 20. stol. dvě jazyková centra: Kyjev (Rusko) a Lvov (Halič) – východní a západní nářečí, společná norma vzniká spojením obou nářečí – slovníky ukrajinštiny Želechivskyj (západní), Hrynčenko (východní)
– 1917 – ukrajinská autonomie – ukrajinština se používala ve státní správě a školství, rozvoj terminologie, ukončena Stalinem v 30. letech, až do 60. let ruština jediný vyučovací jazyk
– po r. 1991 ukrajinština jediný úřední jazyk, v mnoha regionech Ukrajiny se však dodnes převážně mluví rusky (pobřeží Černého more, Krym, průmyslová centra východní Ukrajiny)
– mateřský jazyk obyvatel Ukrajiny (2001): uk 67,5 %, ru 29,6 %

Zákon musí ještě podepsat předseda parlamentu, který však podal demisi. Pokud zákon podepíše i prezident, stane se ruština v části Ukrajiny druhým úředním jazykem.