by Marocký král Mohamed VI. vyhlásil v prohlášení k národu 17. června berberštinu druhým oficiálním jazykem země vedle arabštiny. Berberština, která je marockým kulturním dědictvím, má být na základě zákona zavedena postupně do školní výuky a veřejného života. Maroko je první severoafrickou zemí, která berberštinu uznala jako úřední jazyk: V sousedním Alžírsku je přitom považována za národní jazyk.
Berberština
Na mapě jsou vyznačena území, kde se hovoří berberskými jazyky. Červená vyznačuje území Maroka.
– ISO 639-3: ber
– skupina jazyků a nářečí afroasijské skupiny v severní Africe, někdy nazývaná tamazight
– úřední jazyk v Maroku, národní jazyk v Alžírsku a Nigeru, mluvčí dále v Tunisku, Mali, Záp. Sahaře, Libyi, Mauretánii, Egyptě, Izraeli
– více než 13 mil. mluvčích
– původní jazyk obyvatel severní Afriky, rozšíření narušené arabským osídlením – jazykové ostrůvky, dvoj- i trojjazyčnost Berberů a přejímky slov (arabština, francouzština)
– dříve nářeční kontinuum, dnes izolované dialekty převážně v mluvené podobě, písemná podoba omezená, v tuarežštině a marockých dialektech (písmo tifinagh), v severních dialektech (upravené arabské písmo) a kabylštině (upravená latinka)
– souhláskové kořeny jako v semitských jazycích – tvoření slov a tvarosloví pomocí předpon, přípon a vpon (např. vyjádření ženského rodu pomocí morfému ‚t‘ na začátku nebo i konci slova)
– Slovní zásoba usedlých a kočovných mluvčích se liší.
Klégr, Aleš; Zima Petr: Světem jazyků. Praha: Albatros, 1989
Ethnologue
Wikipedia.de
Obrázek: P. Andries pod licencí Creative Commons Attribution-ShareAlike 1.0
