Francouzská terminologická komise má kvůli anglicismům práce nad hlavu

„Jazykem republiky je francouzština.“ – tak zní článek 2 francouzské ústavy. Jeho důsledné prosazování má své kořeny již v rozhodnutí krále Františka I. z roku 1593, který sesadil latinu z trůnu jazyka správy a nahradil ji francouzštinou. Do 20. století pak vše běželo jako na drátkách: podařilo se téměř vymýtit lokální nářečí, francouzština se stala jazykem diplomacie a lásky. Pak však přišel konec 2. světové války a s expanzí USA jako supervelmoci se francouzština dostala do defenzivního postavení.

Proti jazykové expanzi angličtiny se začala Francie bránit. V roce 1994 byla schválena legislativa, podle které musí být veškerá reklama, pracovní smlouvy a legislativní dokumenty ve francouzštině.

Nad přijímáním nových slov do jazyka bdí 17členná Generální komise pro terminologii a neologismy (Commission générale de terminologie et de néologie) složená z profesorů, jazykovědců, vědců a bývalého velvyslance, jejíž rozhodnutí se uveřejňují ve francouzské Sbírce zákonů. Vlastní terminologické komise má však také každé ministerstvo. Každý rok projde konečným schvalovacím procesem okolo 300 slov, některá z nich jsou z důvodu aktuálnosti řešena přednostně. To zpravidla tehdy, když se objeví anglicismus, který by se mohl rychle rozšířit. Hlavně rychle rostoucí tempo informačních technologií dává komisím zabrat.

Někdy přitom tento proces trvá dlouho – schvalování francouzského synonyma pro ‚cloud computing‘ (programy nebo služby na internetu, které jsou přístupné odkudkoliv na vyžádání) již například běží plných 18 měsíců. Hlavně nad slovem oblak (cloud) si komise lámala hlavu dlouho. Chtěla se vyhnout nechtěným asociacím s úslovím ‚mít hlavu v oblacích‘. Po zamítnutí ‚informatique en nuage‘ (oblaková informatika) se teď celý schvalovací proces vrací na začátek.