by V Českém Těšíně byly v těchto dnech, měsíc před vstoupením České republiky a Polska do schengenského prostoru, nainstalovány dvojjazyčné cedule s názvy ulic. Ve městě s 26 000 obyvateli západně od řeky Olše se 16 % obyvatel hlásí k polské národnosti, a město tak má podle české legislativy dvojjazyčný status.
Cedule s názvem ulice v Českém Těšíně:
Nádražní ulice – nahoře česky, dole polsky
a jednojazyčné označení obchodu
V současnosti činí v celkem 31 městech a obcích české části Těšínska podíl obyvatelstva polské národnosti více než 10 %, jsou tedy považovány za dvojjazyčné a mohly by následovat příkladu Českého Těšína.
Těšínské Slezsko – stručná historie
10. stol. – vláda Přemyslovců
11. stol. – součást polského státu
1290–1653 – Těšínské knížectví jako léno českého státu
od 1339 – Slezsko jako země české koruny
15. stol. – husitství, silný vliv češtiny
16. stol. – protestantismus – náboženský jazyk polština
od r. 1722 – součást habsburské monarchie
1782 – protireformace – vyučovací jazyk čeština
1848 – polština se stává regionálně druhým úředním jazykem vedle němčiny
19./20. stol. – industrializace – příliv polsky hovořících dělníků z Haliče
1910 – sčítání obyvatel: většina těšínských Slezanů uvádí polštinu jako obcovací jazyk
1918 – konec monarchie: Polsko obsazuje vojensky Těšínské Slezsko
1919 – sedmidenní pohraniční válka, české vojsko obsazuje většinu území
1920 – velvyslanecká konference ve Spa: rozdělení mezi Polsko a Československo
1938 – připojení k Polsku, polština je prohlášena jediným úředním jazykem
1939–1945 – připojení k Německu
od r. 1945 – návrat k hranicím před r. 1938
1958 – mezinárodní smlouva: konečné uznání hranic
