Katalánština – jazyk ve středu zájmu letošního knižního veletrhu

Frankfurtský knižní veletrh, který dnes otevřel své brány, stojí letos ve znamení katalánské literatury a kultury. Katalánsko je nerozlučně spjato se svým jazykem, který byl v minulosti dlouhá desetiletí potlačován na úkor španělštiny. V popředí veletrhu se vedly diskuze, zda ke zvaným hostům mají patřit i španělsky píšící spisovatelé katalánského regionu. Jejich nejvýznamnější zástupci nakonec sami účast odmítli.

Samotná katalánština, ačkoliv je rozšířená hlavně ve Španělsku, není dialektem španělštiny. Jedná se o samostatný románský jazyk na pomezí mezi iberorománskou a galorománskou jazykovou skupinou. Z hlediska slovní zásoby je více než španělštině podobný portugalštině nebo italštině.

Katalánština byla původně varietou latinského jazyka na území po obou stranách Pyrenejí nazývaného Marca Hispanica, které nikdy nebylo delší dobu okupováno Araby. I proto je její slovní zásoba ovlivněna arabštinou daleko méně než španělština. Jazyky, které měly na slovní zásobu katalánštiny naopak největší vliv, jsou okcitánština, francouzština a španělština.

První rysy jazyka, odlišného od latiny, se objevují v latinských textech na území Katalánska od 9. století. První díla katalánské literatury vycházejí ve 12. století. V této době se katalánský jazyk vyvíjí v těsném kontaktu s okcitánštinou, která byla v Katalánsku do 15. století jazykem poezie. Do 15. století byla katalánština rozšířena také na Sicílii, do 17. století na Sardinii. Baleárské ostrovy se staly útočištěm přistěhovalců z východního Katalánska.

Jednotný spisovný jazyk se vyvinul v 15. století. Po období jeho úpadku (1716 je prohlášena španělština jediným vyučovacím jazykem, 1779 zákaz divadelních her v katalánštině) nastává od počátku 19. století v Katalánsku období jazykového a kulturního obrození. V roce 1913 vychází pravopisná pravidla, 1918 mluvnice a 1932 katalánský slovník. Základem této moderní katalánštiny je středověký jazyk a úzus vzdělaných vrstev, zejména v Barceloně.

V období Frankovy diktatury 1939–1975, během které byla katalánština zakázána, se jazyk v této podobě zakonzervoval.

Za poslední desetiletí vyvinula regionální vláda enormní úsilí pro obnovení postavení katalánštiny ve veřejném životě. Pošpanělštěným vlastním jménům byla navrácena jejich původní podoba, 90% výuky na místních školách, stejně jako většina přednášek na univerzitách, dnes již probíhá v tomto jazyce. Pro služební poměr ve veřejných službách je nutné v Katalánsku prokázat znalosti katalánštiny. Okolo 1 200 spisovatelů píše katalánsky, rádia musí plnit kvóty vysílání programů v tomto jazyce, obchody musí být vyznačeny katalánskými nápisy.

Protože její písemnou podobu ovládá zatím jen 50 % obyvatelstva, je však obnovení bývalého postavení katalánštiny zatím ještě jazykem budoucnosti.