Německá hymna: o čem to tam zpívají?

Kdo podlehl emocionálním momentům letošního Mistrovství světa ve fotbale, ke kterým bezpochyby patřila atmosféra na utkáních domácího mužstva, možná bude chtít nahlédnout pod roušku nepřehledné historie německé hymny, kterou zpívali lidé před zápasy týmu hostitelské země mistrovství na ulicích i vyprodaných stadionech.

Do zpěvu hymny se zapojil i německý národní trenér s realizačním týmem.

Píseň Němců (Das Lied der Deutschen nebo také Deutschlandlied), jejíž 3. sloka je dnešní hymnou Spolkové republiky Německo, napsal Hoffmann von Fallersleben na ostrově Helgoland v roce 1841 na melodii Císařské hymny Josepha Haydna z roku 1797, v době napoleonských válek.

Text vyjadřuje touhu po národní jednotě volného svazku rozdrobených suverénních států a státečků, které existovaly na území dnešního Německa po rozpadu Svaté říše římské (1806). Během první světové války a v době nacismu byl text zneužit pro ospravedlňování imperialistických zájmů.

Píseň Němců se v roce 1922 se všemi třemi slokami stala národní hymnou Německa. V Třetí říši se používal výhradně text první sloky („Deutschland, Deutschland über alles…“). Od založení poválečné Spolkové republiky Německo v roce 1949 se při oficiálních příležitostech zpívá výhradně třetí sloka.

Melodii napsal rakouský skladatel Josef Haydn na text „Gott erhalte Franz, den Kaiser, unsern guten Kaiser Franz!“ (Bůh zachovávej Františka, našeho císaře, našeho dobrého císaře Františka!) a použil ji pro svůj Císařský kvintet. V letech 1804–1918 byla tato melodie oficiální hymnou Rakouského císařství, resp. Rakousko-Uherské monarchie, se střídavým textem, vždy věnovaném aktuálně vládnoucímu panovníkovi. V roce 1854 získala Císařská hymna „univerzální“ text „Gott erhalte, Gott beschütze unsern Kaiser, unser Land!“ (Bůh zachovávej, Bůh ochraňuj našeho císaře, naši zem!) od Johanna Gabriela Seidla. Vzhledem k mnohonárodnostnímu charakteru Rakouska existovaly i texty Císařské hymny v jednotlivých jazycích monarchie.

V rakouské První republice byla v letech 1929–1938 byla tatáž melodie prohlášena rakouskou národní hymnou na text Ottokara Kernstocka „Sei gesegnet ohne Ende“ (Budiž nekonečně požehnána) z roku 1920.

V roce 1938 se v konečném důsledku dalo na veřejných shromážděních v Rakousku v závislosti na politické orientaci setkat s třemi různými texty zpívanými na tutéž Haydnovu melodii: Písní Němců (1841), Císařskou hymnou (1854) i rakouskou národní hymnou (1920).