V textech přeložených z anglosaských zdrojů se můžeme někdy setkat s chybným překladem čísel nad jednu miliardu. V pozadí se skrývá překrývání názvů čísel bilión/billion, trilión/trillion atd., které označují řádově rozdílná množství podle dvou různých číselných systémů.
Tradiční systém, nazývaný échelle longue (fr. dlouhý žebřík), tak jak jej používáme v Evropě (tzn. číselná řada milión – miliarda – bilión atd.), se rozšířil v 16. století.
Vychází z terminologie francouzského matematika Nicolase Chuqueta (1445 až 1488). Tu adaptoval Jacques Peletier du Mans (1517–1582) okolo roku 1550 do dnes známé podoby.
Když se v 17. století začala z důvodu lepší čitelnosti seskupovat velká čísla po třech číslicích místo dřívějších šesti, byli někteří učenci toho názoru, že se má změnit i název čísel. Tak vznikl échelle courte (fr. krátký žebřík), který miliardu označuje jako bilión (číselná řada milión – bilión – trilión atd.).
Zatímco se nejdříve krátký žebřík rozšířil v Itálii a zejména ve Francii, dnes je omezeno jeho používání na USA, Portoriko, Brazílii a Turecko (tam s výjimkou slova miliarda).
Také v britských finančních kruzích a médiích existuje trend používat podle amerického vzoru krátký žebřík, v jiných oblastech, zejména ve vědě, naproti tomu převládá i ve Velké Británii dlouhý žebřík. Pro zabránění nedorozuměním proto někdy můžeme v anglických textech narazit na opisy jako: a thousand million millions.
Srovnání číselných systémů: čeština – angličtina (USA)
103: tisíc – thousand
106: milión – million
109: miliarda – billion
1012: bilión – trillion
1015: biliarda – quadrillion
1018: trilión – quintillion
1021: triliarda – sixtillion
atd.
Foto: Christopher Hollis / Wdwic Pictures