Před 175 lety zemřel francouzský jazykovědec Jean-François Champollion, kterému se podařilo rozluštit egyptské hieroglyfy.
Předmětem jeho lingvistických zkoumání byla Rosettská deska – 760 kg těžký kámen z roku 196 př. n. l. s vytesaným textem dekretu rady egyptských kněží o zrušení různých daňových poplatků a s instrukcemi pro vztyčení soch v chrámech. Text je vytesaný ve dvou jazycích (stará egyptština, řečtina), ve třech různých písmech:
– hieroglyfy ve staré egyptštině (pro kněží)
– démotické písmo ve staré egyptštině (pro úředníky)
– řecká abeceda (pro Řeky vládnoucí v Egyptě)
Přestože nejsou texty na desce kvůli poškození dochované kompletně – u hieroglyfického textu chybí dvě třetiny –, mohl Champollion díky jejich identickému obsahu vzájemným srovnáváním rozluštit do té doby neznámý systém zápisu egyptského jazyka do hieroglyfického písma.
Rosettskou desku, která byla objevena v roce 1799 během Napoleonova tažení Egyptem, zkoumala před ním řada jiných vědců. V roce 1802 rozluštil Švéd Johan David Åkerblad jednotlivá démotická slova. V roce 1814 dokázal Brit Thomas Young pokročit v porozumění démotického textu a dokázat jeho příbuznost s hieroglyfy.
Champollion přišel na to, že hieroglyfy nereprezentují, jak se do té doby mylně vykládalo, zobrazené symboly jako v obrázkových jazycích, nýbrž v převážné většině hlásky a hláskové skupiny. Používaly se tedy pro zápis fonetických znaků jako písmena. Hláskovou podobu hieroglyfických znaků se mu podařilo odhalit srovnáváním vlastních jmen vládců na desce.
Na základě zkoumání dalších hieroglyfických textů a písemností v koptštině, tedy pozdější podobě egyptského jazyka, se mu podařilo rozluštit další znaky. V roce 1822 tak mohl představit rekonstruovaný systém hieroglyfů, gramatická pravidla a slovní zásobu staré egyptštiny.