Ruština se nestala novým úředním jazykem EU

Kdyby se ve včerejším lotyšském referendu rozhodlo, že se má ruština stát vedle lotyštiny druhým jazykem země, mělo by to dalekosáhlé důsledky. Vzhledem k členství Lotyšska v EU by se ruština automaticky stala dalším úředním jazykem Unie. V referendu, kterého se účastnilo nebývalé množství voličů (70 %), se tři čtvrtiny vyslovilo proti tomuto návrhu.

Výsledky referenda v Lotyšsku
Výsledky jazykového referenda v Lotyšsku: zelená pro ruštinu, červená proti ruštině jako druhému jazyku země

Lotyši podle komentářů vyslovili obavy ze ztráty identity, pokud by lotyština ztratila v zemi výhradní postavení.

Lotyština

– ISO 639-1: lv
– východobaltský jazyk
– 1,5 mil. mluvčích: úřední jazyk v Lotyšsku, menšiny na celém světě
– první památky z 2. pol. 16. st.
– pravopis od 1. pol. 17. stol. ovlivněn němčinou, od 20. stol. fonetický a diakritický pravopis podle českého vzoru
– spisovná lotyština od pol. 19. stol. (Mladolotyši), ovlivněna překladem Bible ze 17. stol.
– slovní zásoba ovlivněna němčinou, ruštinou, ugrofinskými jazyky

Na východě země, kde žije převážně ruská menšina, se voliči vyslovili pro ruštinu jako druhý jazyk země. Lokální politici v regionu Latgálie, kde pro ruský jazyk hlasovalo 56 % voličů, požadují pro ruštinu alespoň status regionálního jazyka. V Daugavpilsu, druhém největším městě země, převládá v běžném životě ruština a prakticky jen komunikace na úřadech probíhá v lotyštině.