by V souvislosti s finanční krizí řeckého státu stoupla v posledních měsících na světovém překladatelském trhu poptávka po překladech v jazykových kombinacích řečtiny zejména s nejrozšířenějšími jazyky Evropské unie (němčina, francouzština, angličtina a španělština). Za první půlrok 2010 narostl objem zakázek z řečtiny a do řečtiny o více než čtvrtinu oproti předchozímu roku.
Novořečtina – profil jazyka
– ISO 639-1: el
– 13,1 mil. rodilých mluvčích, z toho 10,7 mil. v Řecku, 690 tis. na Kypru
– úřední jazyk EU
– řecké písmo s 24 písmeny původem z 9. stol. př. n. l., malá písmena z 9. stol. n. l.
– vyvinula se z koiné, nadnářeční formy staré řečtiny
– flexivní jazyk, složitý slovesný systém, zmizel melodický přízvuk staré řečtiny
– zač. 19. stol. vytvořil Adamantios Korais katarevusu, která se stala úředním jazykem nového řeckého státu (založen 1830 po 4 staletích trvající turecké nadvládě) – umělý jazyk, založený na klasické řečtině, běžně srozumitelný jen vzdělaným vrstvám
– souběžně se z peleponéského nářečí vyvinul hovorový a psaný jazyk dimotiki – jeho příznivci nejprve stíháni, ve 20. stol. se ale prosazuje jako jazyk literatury i národní jazyk
– 1. pol. 20. stol. zmenšení jazykového území – masové repatriace řeckého obyvatelstva z balkánských států, Turecka (1923 z Malé Asie), SSSR, Egypta
– 1976 dvojjazyčnost zrušena, oficiální uznání dimotiki; katharevusa se používá jen v omezeném rámci v justici, armádě a církvi
– od r. 1981 se v pravopisu nevyznačuje přízvuk a přídech
– slovní zásoba obohacena o slova z turečtiny, italštiny, angličtiny atd.
Klégr, Aleš; Zima Petr: Světem jazyků. Praha: Albatros, 1989
Price, Glanville: Encyklopedie jazyků Evropy. Praha: Volvox Globator, 2002
Ethnologue
Obrázek: CrisO pod licencí Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported
