by Studentka Ústavu translatologie FF UK v Praze Renáta Sobolevičová napsala diplomovou práci pod názvem „Vnímání překladatelské a tlumočnické profese v České republice“. Z jejích zajímavých závěrů citujeme pasáže, které se týkají vnímání překladatelské profese z hlediska překladatelů samotných, zákazníků a laické veřejnosti.
Stav profese
Překladatelská profese je objektivně velmi náročná činnost vyžadující vynikající jazykové a jiné znalosti, schopnosti a dovednosti, o jejímž přínosu není pochyb. Proto by měla být odpovídajícím způsobem finančně ohodnocena a ve společnosti uznávána a respektována.
Pohled překladatelů
Překladatelé se jednoznačně shodují na náročnosti své profese vyžadující vysokou odbornost. Na své práci oceňují flexibilitu, nezávislost či potěšení ze samotné činnosti. Shodují se však zároveň na tom, že veřejnost s profesí není obeznámena a není schopna komplexnost práce pochopit.
Pohled zákazníků
Vzdělaní lidé dokážou náročnost profese uznat a pochopit, jiní si toto naopak neuvědomují, což vede k nereálným časovým či finančním požadavkům na překladatelův výkon či k pohrdavému jednání.
Pohled laické veřejnosti
Přestože část veřejnosti si je vědoma, co práce překladatele obnáší, stále je na překládání často nazíráno jako na mechanickou činnost, kterou může provádět kdokoli se znalostí cizího jazyka či ten, kdo pobýval delší dobu v zahraničí. Někteří se také domnívají, že moderní technologie mohou překladatele v budoucnu zcela nahradit.
