Anglická Bible krále Jakuba slaví 400 let

V tomto roce oslavil nejrozšířenější anglický překlad Bible King James Version (KJV) 400. výročí od prvního vydání. Tento anglikánský překlad je nejprodávanější anglickou knihou vůbec s odhadovanou miliardou výtisků. Až do roku 1814 byl označován výhradně jako Holy Bible [Svatá Bible], poté se používají i názvy King James Version [Verze krále Jakuba] nebo Authorized Version [Schválená verze]. Původní vydání obsahovalo 80 biblických knih vč. 14 apokryfních, které se dnes vydávají jen výjimečně.
Žalm 23 v pojetí KJV (1611)
Žalm 23 v pojetí KJV (1611): „Hospodin je můj pastýř, nebudu mít nedostatek. Dopřává mi odpočívat na travnatých nivách, vodí mě na klidná místa u vod.“

Začátkem 17. století soutěžily o přízeň Angličanů dva překlady: kalvinská Ženevská Bible (Geneva Bible) z r. 1560, která však obsahovala protikrálovské poznámky. Stála v opozici k Biskupské Bibli (Bishop’s Bible), kterou narychlo přeložili biskupové v r. 1568. Tento překlad byl loajální k monarchii, ale zároveň byl sotva používán. Král Jakub I. proto nechal 54 učenců přeložit novou Bibli, která neměla obsahovat sporné poznámky a měla být srozumitelná lidu.

Kronika Bible krále Jakuba (KJV)

1534 – odtržení státní Anglikánské církve od Říma (Jindřich VIII.)
1604 – synod v Hampton Court Palace, král Jakub I. podněcuje vydání KJV
1611 – první a druhé vydání KJV v gotickém písmu
1612 – vydání v latince
1666 – vydání bez apokryfů
1769 – současná vydávaná textová verze KJV: revize Benjamina Blayneyho (Oxford) s 24 tis. korekturami původního vydání
1885 – schválená revize: britská (English) Revised Version [(Anglická) Revidovaná verze] – jiná řecká předloha než KJV, v Novém zákoně 30 tis. změn
1901 – varianta Revised Version v USA: American Standard Version [Americká standardní verze] – základ novějších amerických překladů
1982 – New KJV [Nová KJV] (USA)/Revised Authorized Version [Revidovaná schválená verze] (GB) – nahrazuje zastaralé výrazy KJV novými

Překladatelé byli vybráni z nejširšího církevního spektra: od puristů až po představitele anglokatolicismu. Bylo jmenováno 6 skupin, které překládaly každá jednu část biblických knih: všichni členové skupiny přeložili stejnou pasáž, ze svých překladů pak vybrali ten nejpodařenější. Výsledný text skupiny byl předložen generálnímu reviznímu výboru, kterému se překlady předčítaly, a jehož členové drželi v rukou starší anglické a jiné překlady. V případě sporů se přihlíželo i k latinským a řeckým biblickým textům. Jedinými nástroji revize tedy byly uši a mysl. Revizní komise pak finální verzi prezentovala biskupům, arcibiskupovi, a v poslední instanci králi.

Předlohou pro překlad byl hlavně masoretský text pro Starý zákon a Textus receptus pro Nový zákon, zároveň se přihlíželo k tradici anglických nekatolických Biblí 16. století, v prvé řadě Biskupské Bible, Tyndalova překladu i dalších.

Bibli krále Jakuba se zprvu nedařilo prolomit popularitu Ženevské Bible. Možná tomu přispělo i enormní množství tiskových chyb. Až v polovině 17. století nahradila předchozí anglické překlady a s přispěním obchodníků a kolonizátorů se začala šířit na celém světě a měla obrovský vliv na angličtinu.

Dodnes má tato anglická Bible zvláštní postavení, ve Velké Británii je na rozdíl od zbytku světa pro její vydání tiskem nutné státní schválení. V USA na tento biblický překlad skládají přísahu prezidenti.

KJV celkem obsahuje 788 258 slov. Její slovní zásoba se skládá ze 14 565 slov, což je zhruba polovina ve srovnání s díly Williama Shakespeara.