by Zatímco ve čtyřicátých letech 20. století ještě jedna polovina obyvatel Bruselu hovořila nizozemsky a druhá francouzsky, jazyková situace se od té doby podstatně změnila.
(Region de Bruxelles Capitale/Brussels Hoofdstedelijk Gewest)
– Brusel-město a 18 sousedních obcí– 161 km²
– 1 mil. obyvatel
– oficiálně dvojjazyčný: francouzština, nizozemština
Podíl nizozemsky hovořících klesl na dnešních 20 %. Zbývajících 80 % však není úplně rozděleno na francouzsky hovořící obyvatelstvo. Skupina rodilých francouzsky hovořících Bruselanů, včetně pofrancouzštěných Vlámů, tvoří jen 45 % celkové populace regionu Brusel-hlavní město. Zbytek se skládá z přistěhovalců a občanů EU.
V některých čtvrtích formují obraz města Severoafričané a Turci, kterých se hodně přistěhovalo v 70. a 80. letech (celkem činí přibližně 15 %). V Bruselu žijící občané EU se podílejí na obyvatelstvu z 15 %.
Hodně přistěhovalců se rozhodlo pro francouzštinu jako dorozumívací jazyk – jednak proto, že je v Bruselu nejpoužívanějším jazykem, jednak proto, že velká část z nich pochází z bývalých francouzských kolonií. Předpokládá se, že 35 % Bruselanů – včetně naturalizovaných cizinců – je neevropského původu.
